EA Hotel Joseph 1699
>> Rezervovat <<Typ objektu:Hotel ***
Adresa: EA Hotel Joseph 1699, Skalní 85/8, Třebíč, 67401
Okres: Třebíč
Kraj: Vysočina
Telefon pro rezervace: +420 222 539 539
Popis objektu: EA Hotel Joseph 1699 *** je nový malý rodinný hotel se 16 ubytovacími jednotkami, který součástí největšího českého hotelového řetězce Euroagentur Hotels & Travel. Úroveň vybavení a služeb hotelu odpovídá kategorii FirstClass****, nicméně hotel je certifikován na kategorii Standard***, kterou s rezervou splňuje. Hotel se nachází uprostřed klidné židovské čtvrti města Třebíče. „Židy“ jsou zařazeny do seznamu památek kulturního dědictví UNESCO a objekt, ve kterém budete trávit příjemné chvíle, se stal v roce 2007 nemovitou kulturní památkou. Samotný název hotelu připomíná jeho historii, která sahá do roku 1699. Rekonstrukce hotelu je spolufinancována Evropským fondem pro regionální rozvoj. Objekt hotelu ise nachází jen pár desítek metrů od Přední a Zadní synagogy a do centra města se dostanete během několika minut. Hotel je provozován v kategorii garni. Bohatá bufetová snídaně s domácími moučníky je zahrnuta v ceně ubytování. Pro rodiny s malými dětmi je dětská strava řešena individuálně. Při vašem pobytu si můžete plně vychutnat jeho původní historický půdorys – „slepenec“ budov – tzv. kondominium, kdy jednotlivé domy (v našem případě ubytovací jednotky) se vzájemně dispozičně prolínají jak vertikálně, tak i horizontálně. Budovy jsou umístěny ve svahu a převýšení celého komplexu je více jak 8 metrů. Posedíte v prostorách, kde na Vás bude dýchat historie – klenby s lunetami, židovská rituální lázeň mikve, místnost jejíž stěny tvoří skála, ze které neustále prýští voda či zhlédnete historické schodiště vhodně doplněné kovářskými pracemi. Naše přednosti: •Příjemné prostředí a domácí péče •EuroAgentur Hotels - garantovaná kvalita služeb •Při Vašem pobytu na Vás dýchne neopakovatelná atmosféra, která se nedá popsat, ale musíte ji prožít •Soukromí, klid •Jen pár kroků od centra města •Buďte mezi prvními hosty a vyzkoušejte vše, co Vám nabízíme
Detailní popis objektu a jeho okolí:
Hotel nabízí kapacitu 42 lůžek v 16 hotelových pokojích, včetně 1
bezbariérového pokoje. Všechny pokoje jsou vybaveny individuální regulací
teploty vytápění, bezplatným připojením k internetu (WiFi i kabelová LAN
přípojka), LCD televizí, telefonem, minibarem a bezpečnostní schránkou. V
hotelu nejsou 2 stejné pokoje, jejich uspořádání je dáno stavebními
dispozicemi shluku historických budov, které se utvářely po staletí a
nedávnou rekonstrukcí nebyl narušen jejich ráz ani uspořádání.
Uvnitř hotelu je ze všech stran chráněný dvůr s překrásným
výhledem na město vybízející k posezení a lehkému občerstvení.
Parkování je zajištěno u hotelu, případně lze využít 3 garážových
stání přímo v objektu.
Pro uzavřené firemní nebo soukromé
společnosti do 20 osob je v hotelu k dispozici malý salonek v dolní,
historické části s klenbami a mikví, oddělené od provozu hotelu. Pro
větší společnost při firemních setkáních či při školeních (až 35
osob) je vyčleněna část v horní části objektu, taktéž se samostatným
přístupem.
Každý pokoj v EA Hotelu Joseph 1699 je
originální, vhodně kopírující atmosféru židovského města. Hotelové
chodby vám budou připomínat křivolaké uličky, které dříve opravdu byly
průchozí. Z většiny pokojů je jedinečný výhled na město nebo do
úzkých uliček židovského města. Pokoje jsou nekuřácké, vybaveny
stylovým nábytkem a mají veškerý komfort - telefon s přímou volbou, LCD
TV se satelitním příjmem, bezplatná přípojka na internet, minibar,
bezpečnostní schránka, samostatná koupelna se sprchou nebo vanou a toaletou,
vysoušeč vlasů.
Díky svému zachovalému historickému členění, zde
mohou trávit čas jak hosté, kteří touží po klidu či obchodní klientela
a taktéž rodiny s dětmi, kteří se nebudou navzájem rušit. Pro rodiny s
dětmi zapůjčíme dětskou postýlku (100,- Kč/den), v případě potřeby
zabezpečíme zaslepení el. zásuvek
V zásadě lze pokoje rozdělit do
kategorií:
•6 dvoulůžkových pokojů
•1 dvoulůžkový pokoj s 1
přistýlkou
•1 dvoulůžkový pokoj s 2 přistýlkami
•2 třílůžkové
pokoje
•1 dvoulůžkový apartmán s 2 přistýlkami
•3 třílůžkové
apartmány
•1 třílůžkový apartmán bezbariérový
Pokoj připraven od
: 14.00 hod.
Uvolnění pokoje do : 10.00 hod.
Recepce je
otevřená denně od 7:00 do 21:00 hodin, v případě pozdějšího příjezdu
je možné se dohodnout na telefonním čísle recepce 602 721 776.
Hotel se nachází uprostřed Židovské čtvri, která je unikátním
souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například 2 synagogy, budova
židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě
školy.
První zmínka o židovské čtvrti se objevuje v roce 1410 v
Jihlavské zemské knize. Z tohoto dokmentu je patrné, že se na území
tehdejší Třebíče zdržovali židé. Nejednalo se však o nijak rozsáhlou
komunitu, nebo dokonce o ghetto, ale o několik rodin žijících na různých
místech ve městě. Během staletí probíhalo zcela přirozené osídlování
městské části podklášteří, kde se žiovská čtvrť nachází dnes. O
ghettu, v pravém smyslu slova, můžeme hovořit až od roku 1723, kdy přišel
zákon o tom, že židé musí žít povinně v ghettech. Je třeba
připomenout, že na území Třebíče nikdy nedocházelo k řízené represi
vůči zdejším židům. Ba právě naopak. důkazem toho může být, že
když výše zmíněný zákon přišel, křesťané, žíjící na úzamí
židovskéčtvrti, si "pouze" vyměnili domy s židy, žijícími mimo brány
ghetta. Tato křesťanská tolerance pak byla jedním z důvodů, které vedly k
zapsání čtvrti na seznam UNESCO.
V ghettu žilo několik set lidí.
Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1850 a to 1170 osob. V
průměru to tedy vychází na 11 osob na jeden dům. Po roce 1850 proběhl
velký odsun obyvatel, v důsledku reforem, které zrovnoprávnily židy s
křesťany. Zdejší židé odešli za obchodem do větších měst. Za druhé
světové války došlo k jejich deportaci do koncentračního tábora Osvietim.
Odtud se jich vrátilo 11. Na krátkou dobu pak znovu vznikla židovská obec. V
současé době nežije ve zdejší židovské čtvrti jediný občan, který by
se hlásil k Izraeli.
Židovská čtvrť je volně přístupná.
Návštěvníky tudy provází naučná stezka, která ve třech jazycích (ČJ,
AJ, NJ) návštěvníka upozorňuje na vyjímečná místa a stručně
obeznamuje s historií.
Zadní synagoga
Postavena v roce 1669 v
renesančním slohu. Vnitřní výmalba pochází z let 1705 - 1707 a zobrazuje
oblohu posetou hvězdami a západ slunce. Na stěnách pak návštevník uvidí
židovské liturgické texty doplněné florescentními motivy. Na ženské
galerii se nachází výstava židovského muzea v Praze, která obsahuje
židovské liturgické předměty a předměty denní potřeby. Dále zde
návštěvník může obdivovat model židovského města. Model zobrazuje
skutečný stav ghetta k roku 1850. Model je interaktvní a kromě češtiny
hovoří pěti dalšími jazyky.
Bazilika sv. Prokopa
Románsko-gotická
Bazilika sv. Prokopa patří ke klenotům evropského stavitelství. V roce 2003
byla zapsána na seznam světového kulturního a přírodního
dědictví.
První stavbou, která vznikla v souvislosti s budováním
třebíčského kláštera založeného v roce 1101, byl kostelík sv. Benedikta
vysvěcený již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního
třebíčského opata Kuny. Bazilika byla vybudována v letech 1240 – 1260 v
přechodném románsko-gotickém slohu a při jejím budování se uplatnila
pozdně románsky orientovaná stavební huť, která k nám přišla z
jihozápadní Francie přes Burgundsko a Horní Rýn. Stejně jako samotný
klášter, trpěla bazilika v dobách obléhání Třebíče uherskými vojsky
r. 1468. Později byla několikrát opravována a upravována a od 1. pol. 16.
stol. byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve r. 1704
dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky,
presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou svatému Prokopovi. Vlastní
renovace baziliky byla provedena až v letech 1725 - 1733 za Jana Josefa z
Valdštejna. Tuto renovaci provedl architekt František Maxmilián Kaňka,
který zchátralou klenbu nahradil barokní síťovou štukovou klenbou. V této
době byly vystavěny obě věže ve stylu barokní gotiky. Konečná restaurace
baziliky proběhla v letech 1924 - 1935 podle plánů architekta Kamila Hilberta
a v r. 1956 byla dokončena stavba zničené jižní kaple s apsidou. Jednou z
nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který pochází z
počátku 13. století, a byl znovu objeven až v roce 1862. Námětem pro
výzdobu portálu byl Chvalozpěv tvorstva na svého Stvořitele z knihy Daniel
ze Starého zákona. Zvláštní pozornost si zaslouží dochované nástěnné
malby v opatské kapli. Fresky pochází z poloviny 13. století a jsou druhé
nejstarší na Moravě, po freskách v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě.
Nejzachovalejší a nejstarší částí celého chrámu je románská krypta.
Na konci 16. století byla krypta využívána jako pivovarský sklep.Za zmínku
jistě také stojí románská rozeta s původní desetidílnou kamennou
kružbou. Návštěva Baziliky sv. Prokopa se pro vás jistě stane
nezapomenutelným zážitkem.
Židovský hřbitov
Třebíčský židovský
hřbitov je jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších památek svého
druhu na Moravě a od roku 2002 se právem pyšní zařazením mezi národní
kulturní památky (nejvyšší domácí kategorie ochrany). Židovský
hřbitov je volně přístupný veřejnosti, v případě zájmu o prohlídku s
průvodcem kontaktujte správce hřbitova.
V návaznosti na vznik
židovského ghetta vzniká v Třebíči i první židovské pohřebiště. Bylo
umístěno poblíž hradební zdi kláštera (zámku), to však přestalo
sloužit po zpustošení v roce 1468, zbytky náhrobků byly odstraněny na
příkaz vrchnosti o půl století později (vrchnosti prý pohledově vadilo
při příjezdu na zámek). Nové pohřebiště vzniklo přibližně 400 metrů
od židovské čtvrti na svahu Hrádku, tedy typicky pro židovské tradice na
kopci za městem, tak, aby nebylo na očích vrchnost měšťanůmSvojí
rozlohou 11 772 metrů čtverečních se řadí k největším židovským
pohřebištím v zemi. Na celém hřbitově se nachází přibližně 11 tisíc
hrobů a téměř 3 tisíce náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku
1625.Na židovském hřbitově se nachází spousta rozličných náhrobků
dokumentujících svým výtvarným pojetím vývoj židovského náhrobního
kamene až do 40. let 20. století ve všech rozmanitých formách, od renesance
přes baroko, až po klasicismus. Těžiště plochy náhrobku tvoří
hebrejský nápis se jménem zesnulého a s bližším udáním jeho osobnosti a
rodu. V horní části náhrobku bývá reliéfně vytesán určitý znak jako
symbolika spjatá s rodem, jménem, povoláním nebo vlastnostmi zemřelého
(dva lvíčci, dva jelínci s korunou, jelen, motýl, srdce, koruna, hrozen,
slunce, věnec, květina, šesticípá hvězda, dvě dlaně kmene kohenů, což
je typický znak privilegované vrstvy, džbán s podnosem). Později se
objevují již nápisy německé a české a od konce 19. století se jak styl,
tak materiál přizpůsobuje křesťanským tradicím.Nepřehlédnutelné jsou
vysoké obelisky nebo barokní náhrobky s bohatou ornamentální výzdobou,
řazené k tzv. Mikulovskému typu. Nejčastější jsou vlnité motivy
(spirály, mušle), rostlinné připomínají lidové umění.Na židovském
hřbitově se nachází obřadní síň pocházející z roku 1903 s
originálním zdobeným porcelánovým umyvadlem sloužícím k symbolickému
omytí rukou po obřadu. Je to jediná samostatně památkově chráněná
obřadní síň židovského hřbitova na Moravě. Svůj poslední odpočinek
zde nalezla řada předních představilelů třebíčské Židovské obce v
čele s učenými rabíny Joachimem Josefem Pollakem a Dr. Samuelem Pollakem. Je
zde rovněž pochován autor německy psané historie Židů v Třebíči Jakob
Kořatek, nebo zakladatel židovské nemocnice Dr. Šimon Schuchny. Majestátné
hroby zde mají také členové rodiny Subakovy, Taussigovy a Kantorovy. Od roku
1922 stojí na hřbitově památník dvaceti židovských vojáků padlých za
I. světové války. V roce 1957 zde byl odhalen pomník obětem rasové
genocidy za II. světové války, který připomíná umučené členy
židovské komunity v Třebíči.Jako součást židovské čtvrti byl
židovský hřbitov v roce 2003 právem zapsán na prestižní seznam
světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Židovský
hřbitov v Třebíči je důstojnou památkou všem duším, které na něm
spočinuly. Na návštěvníky dýchá kulturou a historií třebíčského
židovství, starého více jak dvacet generací.
Muzeum Vysočiny
Muzeum
Vysočiny Třebíč sídlí v bývalém valdštejnském zámku, jenž byl
přestavěn v 16. století z původně benediktinského kláštera, který se
nachází v severozápadní části města nad levým břehem řeky Jihlavy.
Hlavní vchod do zámeckého areálu je mezi dvěma renesančními budovami.
Vlastní trojkřídlá zámecká budova uzavírá čtvercové nádvoří s
bazilikou sv. Prokopa, která se v podstatě dochovala ve svém původním
půdorysném rozvrhu a architektonické výstavbě, a patří k významným
románsko-gotickým památkám na našem území. Západně od zámku se
rozkládá park, východně ohradní zbytky věží klášterního
opevnění.
Expozice dokumentují přírodu regionu - minerály a horniny a
chráněná území Třebíčska, zvláště unikátní je expozice Moravské
vltavíny. Věnují se předhistorickému osídlení, historii města a okolí,
vývoji řemesel a lidovému umění. To dokladují názvy expozic - Lidové
umění Podhorácka, Historická expozice pravěku, středověku a novověku,
Betlémářství, Dýmky a kuřácké potřeby.
Stálé expozice doplňuje
řada výstav z vlastních sbírek i kolekcí zapůjčených od kolegů z muzeí
v celé republice, ale i výstav současných umělců působících v
regionu.
Kamenný sál s bohatou erbovní výzdobou je využíván k
pořádání koncertů vážné hudby. Badatelům je určena muzejní knihovna,
jejíž fond je zaměřen na regionální literaturu a jeho součástí je také
oddělení starých tisků.
Městská věž
Městská věž při kostele
sv. Martina vznikla původně jako součást městského opevňovacího
systému. Přesné datum neznáme, ale muselo to být někdy po roce 1335, kdy
dal markrabě Karel (pozdější král a císař Karel IV.) Třebíči
rozsáhlá městská práva zároveň s povinností obehnat město hradbami.
První písemné zmínky o věži se dochovaly z počátku 15. století, kdy
byla věž dostavěna po dnešní ochoz. Vpád uherského krále Matyáše
Korvína v roce 1468 znamenal pro město Třebíč pohromu a zničena byla i
horní část věže. Snaha uherských vojsk o její podkopání a rozbourání
však ztroskotala na pevných základech a důkladně postavených zdech.
Rozměry věžních hodin (průměr ciferníku 5,5 m, výška číslic 60 cm)
je dle dostupných informací řadí na první místo na evropském kontinentu.
Věž odjakživa patřila k nejznámějším městským symbolům.
Zpřístupněním jejích vnitřních prostor a zejména vyhlídkového ochozu
vytváří příležitost k tomu, aby se stala také jednou z
nejvýznamnějších turistických atrakcí města.
Turistická zařízení a
infrastruktura v širším okolí Třebíče:
Na Vysočině se soustřeďují
především do menšího počtu nejvýznamnějších středisek, bývalých
okresních měst a do turisticky významných a zajímavých měst a
rekreačních obcí. Síť značených turistických a cykloturistických tras
je v kraji poměrně hustá. Z přitažlivých kulturních a historických
památek na Vysočině můžeme na prvním místě jmenovat památky zapsané do
Seznamu světového dědictví UNESCO: kromě památek třebíčských je to
městská památková rezervaci Telč a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na
Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Výčet dalších historických a
kulturních pamětihodností by byl příliš dlouhý, jmenujme tedy alespoň
městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov, hrad v Lipnici nad
Sázavou, Pernštejn (do roku 2004), zámky v Jaroměřicích nad Rokytnou a
Náměšti nad Oslavou, Žižkovu mohylu u Přibyslavi...
Další specifika
potenciálu cestovního ruchu v Třebíči a jeho blízkém okolí:
Kromě
výše uvedených turistických lákadel je třeba ještě zmínit aktivity
ČEZ, který je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu a
významně ovlivňuje poptávku po službách cestovního ruchu (včetně
ubytování) v Třebíči a okolí:
• Cykloturistika – údolí řeky
Jihlavy včetně území kolem Dalešické přehrady, kde podporuje výstavbu
cyklostezek společnost ČEZ a dále oblast typické vysočiny na sever a západ
od Třebíče s velmi malou hustotou provozu na komunikacích
• Třebíč je
nejbližším městem největšího zaměstnavatele v regionu – Jaderné
elektrárny Dukovany. Vzhledem k tomu, že tato elektrárna hraje velmi
významnou roli v rámci velké, dnes už nadnárodní společnosti ČEZ a.s.,
a navíc v současné době prochází velkou rekonstrukcí (o které se však v
sdělovacích prostředcích ze zištných důvodů příliš nepíše), je
cílem velkého množství tzv. obchodních cestujících z tuzemska i
zahraničí, z nichž se v současné době ne všichni ubytovávají v
Třebíči
Silniční spojení:
Ve směru od Prahy a od Brna je
nejlepší spojení po D1 - exit 141 Velké Meziříčí - západ (od Prahy)
nebo exit 146 - východ (od Brna) a z Velkého Meziříčí 20 km do Třebíče
směr centrum. Ve směru od Jihlavy (silnice 405) nebo od Jindřichova Hradce
(silnice 23) směr centrum, hned za autobusovýn nádražím doleva.
V
blízkosti centra jsou umístěny orientační cedule na sloupech veřejného
osvětlení. Lze se orientovat také směrovkami na Židovský hřbitov. Uvnitř
židovského města městská správa neumožňuje umístit žádné komerční
značení. Po odbočení z hlavní silnice za mostem přes řeku Jihlavu je
orientačním bodem budova firmy Kapucín, kterou je nutno objet horní ulicí
(Blahoslavova) zleva a cca 40 m za Kapucínem odbočit vlevo do úzkého úvozu
do kopce na ulici Skalní. Doporučujeme mít s sebou plánek vytištěný z
www.joseph1699.cz nebo telefon na recepci (602 721 776), recepční poradí s
orientací.
Autobusové spojení - hlavní autobusové nádraží je cca 600
m od hotelu
Železniční spojení (na železniční trati mezi stanicemi
Náměšť nad Oslavou a Okříšky) - vlakové nádraží je cca 1500 m od
hotelu. Recepční může zajistit taxi k vlakovému spoji.
Historie budov
hotelu č.p.85:
Dům č. p. 85 představuje jeden z nejsložitějších
architektonických útvarů třebíčského ghetta. Dům s barokním stavebním
jádrem vyrostl na křesťanském gruntu Urbana Stehlíka. Dle průzkumu
dobových urbářů a kronik, který zpracoval znalec historie Třebíče PhDr.
Rudolf Fišer, CSc. se uvádí:
„V roce 1617 ho od zámeckého hejtmana
Simenona Žlutického za 100 zlatých koupil Žid Enoch. Ten podle zápisu v
pozemkové knize Podklášteří založené v roce 1617 v hotovosti složil
jenom 15 zl. a za další řádné splácení zbylé částky ručili tito
Židé: Lev Koktavý, Januš, Johel, Izák zeť Aronův, Šimon Sklenář a
Abraham syn Josefův. Nový majitel Žid Enoch je zapsán v textu také jako
Koktavej nebo Honyle či Honole. V roce 1650, tedy po více než dvaceti letech
od koupě, měl dům zaplacený.“
O půl století později objekt
zpustnul, a proto zde v roce 1699 vystavěl Samuel Lewita na původních
základech úplně nový dům. V roce 1724 byl „grunt“ výrazně přestavěn
a rozdělen do pěti samostatných dílů. Jedná se tedy o objekty s barokním
jádrem, složité dispozice se vstupy z několika různých výškových
úrovní, dokumentující tak jev typický pro židovské čtvrti zvaný
kondominium, to znamená reálné rozdělení domu na několik dílových
vlastníků, a to horizontálně i vertikálně, jakýsi slepenec budov. Komplex
budov se nachází ve svahu a jeho výškový rozdíl je více jak 8 metrů - ze
dvora domu je překrásný výhled na město. Pozoruhodný objekt sloužil jako
chudobinec třebíčské židovské obce, později jako sirkárna. Existoval po
celé 19. století, v roce 1908 jej obec nově zařídila, takže nakonec
tvořil celý areál včetně domečků kolem dvorku při Skalní ulici.
V
barokním jádru domu se zachovala klenba s lunetami, schodiště, kamenný
sklípek vytesaný ve skále a mikve (rituální lázeň). Sloužila ke
každotýdenní symbolické očistě mužů a žen před šabatem a u žen
navíc po menstruaci, před svatbou a po porodu. Mikve je situována v
přízemí „samostatného domku“, je velká přibližně 1x1 m a hluboká
tak, aby umožňovala dospělému úplné ponoření, mívala 5 až 7 kamenných
schůdků, pojala minimálně 762 litry čisté přírodní vody, která musela
mít přítok a odtok.
Dům prošel v roce 2009-2010 nákladnou
rekonstrukcí, všechny změny byly konzultovány s Národním památkovým
úřadem tak, aby nenarušily historickou hodnotu objektu.
Stravovací služby: V hotelové jídelně jsou připravovány snídaně formou bufetu (v ceně ubytování). Hostů jsou zde poskytovány kavárenské služby, možné zde po dohodě uspořádat i různá jednání semináře či školení. Hotel má sám nemá vlastní hotelovou restauraci, ale v bezprostředním okoli křivolakých uliček židovského města (přibližně do 500m) si můžete vybrat několik různých restaurací, kam zajít na oběd nebo večeři. Lze využít například Cafe-Restaurant Zátiší (www.zatisi.eu), restaurace a vinárna Ráchel, restaurace Na Hrádku (www.restaurace-hradek.com), HoPr Pub (www.hoprpub.cz) a další.


